Run if you can!

Každý běhá, ať už pro radost, závodně, nebo taky z donucení v hodinách školního tělocviku. Já byla dlouhou dobu ten poslední případ. Když na podzim přišla atletika a padlo i na běh 1000 metrů, omdlívala jsem už před tím, než jsme vystartovali a klela a klela a klela. A klela na učitelku, na spolužačky i na správce hřiště. A celá se opupínkovala.
Nijak se nedivím, že jsem běh měla za něco úplně odporného. Běhání x-krát dokola kolem hřiště je kritické. Vůbec, ale vůbec to neubíhá!
V poslední době jsem si ale běhání začala užívat..